Mexiko: ráje Yucatánu a potápění s krápníky

Mexiko: ráje Yucatánu a potápění s krápníky

10. června 2011

Tulum, Quintana Roo, Yucatán

hostel Weary Traveller

Tulum

Tulum je dalším z máyských nalezišť, jediné na břehu moře. Je podobné spíše nějakému hradu či pevnosti se strážními věžemi než pyramidám. Je to jedno z posledních máyských sídlišť a také jediné, které zažilo Španěly (zbytek se ztratil před jejich příchodem). Resp. je jen viděli z dálky, protože jednou pluli okolo.

Cesta z Tuxtly přes Palenque do Tulumu trvala 19 hodin, takže byla dost únavná. V autobusech je zima jak v morně, řidiči jako obvykle nechápou, že tam lidi mrznou a zkouší, co jejich klimatizace dokáže (a co vydržíme). Výhoda naopak je, že v autobuse neštípou komáři.

Před odjezdem na Yucatán jsem dostal tip na jednu českou školu potápění, která je prý dost cool a dělá potápění za hubičku. Adresu jsem si našel na netu. Po příjezdu do Tulumu jsem zamířil hned k diving centru Easy Chango, volám "Čuuuus" už z dálky a těšim se na Čechy.

Škola to byla česká a týpci mi vyšli dost vstříc. Zaplatil jsem si třídenní potápěčský kurz: Open Water Diver. Dali mi slevu a ještě jeden den potápění zdarma. Kurz stál za to, hned první ponor byl do místního cenote (krápníkové jeskyně) s plaváním mezi útesy jeskyní. Tak to je proto, že tam okolo nemají žádné bazény.

Les podvodních rostlin na dlouhých stoncích v cenote Carwash.

Pocit potápění pod vodou je velmi zvláštní. Ta možnost pohybu jakýmkoli směrem, bez gravitace. Dýchání pod vodou je jako dýchání z vody, nejdříve dá zabrat si na to zvyknout.  No uvidíme, co nabídnou další dny. Ještě mě čekají 4 ponory. A zítra přijede Riikka.

Věděli jste, že ...

- objekty se pod vodou jeví o 33% větší, v důsledku lomu světla při přechodu z vody do vzduchu.
- zvuk se pod vodou šíří 4x rychleji, dorazí tedy do obou uší skoro ve stejnou dobu, takže lidský mozek těžko rozpoznává, odkud se zvuk šíří.
- potápěč se vznáší a ponořuje v závislosti na momentálním objemu svých plic, čili při plnějších plicích stoupáte a při prázdných klesáte
- většina komunikace mezi potapěči pod vodou probíhá gestikulací nebo jinými vizuálním signály; je potřeba si hlídat parťáky a kontrolovat, jak na tom jsou; vzniká takový zvláštní, ale super pocit „kamarádství pod vodou“.
- na Yucatánu se můžete potápět v krápníkových jeskyních podobných Punkevním jeskyním, je zde systém 200 km propojených jeskyní, dosud plně neprozkoumaný a na jejich objevování se podílí z velké míry Češi, kteří mi dávali kurz Easy Chango
- advertisement: Pokud tedy budete cestovat přes stát Quintana Roo (východní pobřeží Yucatánu) na jih od Cancúnu, stavte se v Tulumu v diving centru Easy Chango (http://www.easychango.com/), jsou to dva Češi (Lukáš a Tomi) a Mexičan Edwin a máte super potápění na pobřeží Tulumu.

neděle 19. června 2011

Cenote Carwash a rostliny "na chapadlech".

Už je to dlouho, co jsem nic nenapsal, bylo to hlavně kvůli společnosti Riikky z Finska. Ubytování v cabañe na pláži, pohoda, bílej písek, k ráji tomu chyběla akorát absence dalších lidí.

Mám za sebou další den potápění, tentokrát v cenote Aktun-Ha nebo také Carwash, protože tu prý dříve myli taxíky. No hrůza, takové pěkné krápníkové jezírko! Právě tohle je přímo propojené s mořem, takže má částečně slanou vodu. Na dně byli nějaké bizarní větve spadlého stromu v podivných barvách a vlasce a provazy květin na několikametrových stoncích ze dna tůně. S Edwinem jsme dělali nějaká další cvičení (výměna náhubku z přístroje za šnorchl, sundání a nandání masky, udržení stejné hloubky ponoru pomocí dýchání a tzv. záchranný „aaaargh“ výstup;

Aaargh výstup je jedna z technik záchrany sama sebe, když vám nečekaně dojde pod vodou vzduch. Takové situace mohou nastat a je třeba se na to pořádně připravit. Při této technice stoupáte s rukou nahoru jako superman a řvete přitom „aaaargh“. To řvaní je pomůcka, abyste nestoupali se zadrženým dechem, tím byste si poškodili plíce.

Barvy

Takže super, nové věci, život pod vodou, zajímavá je i podvodní komunikace - a vůbec parťáctví potápěčů - jste totiž odkázání hlavně na sebe a své kamarády. Edwin byl fakt supr učitel a měl dobrej přístup. Lekce byly individuální.

Další den už jsem měl dva ponory v moři, na korálových útesech Stingray a Ballenas v Tulumu, 14 a 12 metrů na 43 a 38 minut s 28 minutami pauzy na povrchu. Povrchový čas je důležitý kvůli vyrovnávání množství dusíku v žilách. Na to vše jsou různé tabulky, které vám říkají při jaké hloubce můžete být jak dlouho ve vodě.

Dno cenotu Carwash je vyskládáno spletí tvarů spadaných větví.

Potápění v moři je super, ale prozkoumávání jeskyní se nevyrovná. Alespoň to, co jsem viděl. Největší úlovek byl asi 80cm rejnok.

Ústa jeskyně

Další den mě čekal bonus – extra ponor do cenote Dos ojos (Dvě oči). Dos ojos tvoří dvě jeskyně propojení 480 m dlouhým tunelem, dvě jeskyně, dvě oči. Nachází se v chráněné rezervaci máyské komunity Kakul, která za poplatek 100 pesos umožňuje ponory a hradí z toho provoz místní školy. Dá se tam i šnorchlovat, jako ve větčině cenotů, takže Riikka šla šnorchlovat a Edwin mi vysvětlil pár zásad potápění v jeskyních, resp. uzavřených jeskyních, tunelech, kde je úplná tma.

Vzali jsme lampy a vyrazili. Znak „OK“ se v jeskyních už nedělá rukou, ale lampou, krouží se na zdi velké písmeno O. Viděli jsme jen pár malých ryb, ale za to spoustu krápníků, stalagmitů y stalaktitů, mezi kterými jsme proplouvali tím 480 m dlouhým tunelem, z jednoho „oka“ do druhého. Kdesi v hloubce tam byla i nějaká zkamenělá fosilie, trilobit či co. Nejpřekvapivější byly asi zhluklé bublinky vydechlého vzduchu, které uvázly na stropě ve sklípcích kopulovitého stropu. Představte si, že jste v hloubce 10m, hladina je vysoko nad vámi, ale můžete se dotknout bublinek mrtvého vzduchu, které zespoda vypadají jako obrácená vodní hladina a třpytí se na stropu jeskyně. Z potápění v jeskyni  byl nejkrásnější asi ten pocit uzavřeného prostoru a tmy, kam sis neposvítil baterkou. Samozřejmě jsem měl dobrého průvodce a na zemi byl po celou délku tunelu vodící provázek značící cestu dál. Doba ponoru: 48 min, délka 480m, hloubka 10m.

Plán jeskynního systému Dos ojos -
žlutá vyznačuje naši cestu tunelem.

Jeskyně je skryta v pralese.

Takové varování vás čeká u všech vchodů do tunelů jeskyní.

Tohle byla jedna z nejkrásnějších věcí dole v krápníkových tunelech.
Zrcadlo na stropě tvoří bublina dusíku vydýchaného potapěči,
kterou velmi pomalu absorbuje hornina, a zůstává tak "viset"
na stropě a reflektuje okolí.

Na konci jsem si udělal závěrečný test z teorie a domů mi už přišel certifikát OWD. Díky Ede!;)

Trocha máyštiny:
„x“ se čte „š“
Xibalba [šibalba] = máyské podsvětí
¡Ma la na! = ¡eres cabrón! (vyhledejte v translatoru)

V úterý jsme jeli s Riikkou na pláž Xcacel [škasel], kde byla spousta leguánů a v noci tam prý hnízdí želvy. Pak jsme se potápěli v dalším místním cenotu Xcecelito, který byl sice malý, ale zato v něm bylo plno zeleně a houfy ryb.

S kolegama při mořském potopu

Vstup do cenote Xcacelito.

Xcacelito aneb Malý Xcacel - malý cenote plný ryb

Na jih od Tulumu je největší přírodní park Quintana Roo, Sian Ka’ah, kam jsme jeli odpoledne s brazilským průvodcem Reném na kayaky – pozorovat vodní ptáky. Jde v podstatě o lagunu s ústím řeky, mangroové ostrovy, nějaké hlubiny s krokodýli a hnízda endemických ptáků, ale třeba také orlů.

Ostrůvek s orly

Nespadni, jsou tu prý krokodýli :)

Ve středu jsme se s Tulumem už rozloučili, vytáhli kotvu a přistáli o pár hodin níže v laguně Bacalar, laguně sedmi barev, u Chetumalu. Ceny už nebyly tak hrozné jako v Tulumu (tam bylo teda docela draho, musím říct, je to přece jenom poměrně turistická lokalita) a i městečko je více mexické. Klid. Nevím, jestli jsem barvoslepej, ale laguna teda neměla sedm barev, ale tak nanejvýš tři. Ale bylo to pěkný (viz foto).

Laguna Bacalar - sem jezdí bohatí Mexičané na chatu

Laguna Bacalar

Nejhlubší cenote Azul

Další (už poslední) cenote se jmenoval Cenote azul (modrý) a je nejhlubší ze všech (90m). Kdo ví, co tam na tom dně je.
Cesty se rozdělují, Riikka míří přes Cancún zpátky do Querétara, já do BELIZE.

V Chetumalu naleznete muzeum máyské civilizace - o jejich historii a úpadku. Zajímavé je vědět, že jejich mytologický svět má mnoho "pater" a je symbolizován stromem života, v patrech stromu dole u kořenů je podsvětí Xibalba [Šibalba], pak jsou patra života a třináct úrovní nebe v korunách.

Strom života

Xibalba - symbol máyského podsvětí

Více o jazyku Máyů a civilizaci se dozvíme v Guatemale.







Zobrazit místo Panamericana na větší mapě

Fotky na Picasse

Tulum a východní Yucatán

Cenotes a potápění