Pura vida en Costa Rica

Pura vida en Costa Rica

O Kostarike se říká, že je velmi drahá. Taky ale krásná. Od přechodu hranic bylo jasné, že je to jiná země. Dejme jí šanci, řekl jsem si, ač jsem původně chtěl jenom projet a nechat si víc času na jiné země. Český emigrant Tomáš, kterého jsem potkal na hranicích a který si v Kostarice koupil po revoluci farmu a dodnes tam úspěšně hospodaří, mě uvedl do Kostariky a na krátkou návštěvu doporučil oblast jihovýchodního pobřeží.

Cesta až tam byla dost dlouhá, tak jsem se zastavil v San José (hlavní město), kde mám tip na jednoho couchsurfera Rafaela, který mi nabídl zdarma ubytování. Potřebuju se dát trochu dohromady a vyprat si všechny hadry od bláta, říkám si.

Rafael na mě čeká v „Central parku“ u MacDonaldu. Kromě MacDonalds je park lemovaný dalšími shopy s hamburgery, hotdogy, quesoburguesami (cheeseburger), restauračním gigantem Pollo Campero (který prý nabízí "veselá vesnická kuřátka") a „lahodnou americkou“ pizzu "Papa John’s". Je vidět, že jsme natrefili na turistickou zónu Ameriky.

Večerní Parque Central nám ale nabídne i všelijakou podívanou. Pod okny Papa John's pokřikují nějaké staré babky „fruta, fruta“ a dělají tak milou konkurenci nechutným jídlům z fastfoodu. Aspoň že i večer se tu dá sehnat nějaké ovoce, říkám si.
Vtom ale zasviští gumy pneumatik a přijíždějí ozbrojená policie na motorkách - košíky i s prodavačkami zmizí v prach.
Policie se chvíli hloupě rozhlíží a tváří se v helmách s obušky drsně, pak se ale rozjede a zmizí.
Asi ve dvou vteřinách jsou ovocnáři s košíky zpět. „Manzanas, bananas!“ slýcháme opět ze všech stran, prodávají vesele jablka a banány, jak je to normální všude jinde. Nájezd se ale vrací a motorizovaná policie trhá košíky holkám z ruky. Co to proboha je? Zákrok jak z filmu Brazil. Ono je tu asi prodávání ovoce bez koncese zakázáno. Kamenná tvář Food Mallu si mne ruce: dobře chlapci! Je po ovoci. Okolo už se dávno sebral dav a nevěřícně čumí. Policie tu totiž  velmi ráda postihuje prodavače zeleniny, drogové dealery a gangy o blok vedle tím spíš tiše podporuje.

Ubytovatel Rafael se nejprve představil jako usedlý ajťák (kolem třiceti). Tah po univerzitním městečku San Pedro s návštěvou strip baru to ale poměrně vyvrátil. Takže jsou všichni ajťáci stejný a ne, že ne :-)

Cahuita

Kafe kafe pivo kafe pivo kafe pivo. Pura vida. :D Najít dobrou práci přes internet, přestěhuju se vám do Kostariky, říkám si. Kostarické kafe se ukázalo jako nejlepší z celé cesty, bylo i o poznání lepší než kolumbijské.

Lidi jsou tu opravdu o poznání milejší než v Nikarague, což dělá hodně. Uvědomil jsem si, že je to důležitá složka při poznávání určité země a životě v ní - a v tom Nikaragua bohužel dost selhávala. Příroda je důležitá, ale myslím, že na život dělají zemi příjemnou hlavně lidé (a jídlo). Uslyšíte tu často pozdravy a poklony typu "buenos días", "con mucho gusto", "qué le vaya bien" nebo dokonce "qué le Dios acompañe!" Ať vás provází Bůh. No dobře... :-)

Památky CR téměř žádné nemá, je to země exportu kafe a banánů, ne tak dávno pro turisty objevená jak exotická země pro dovolenou – nejnavštěvovanější zemí Střední Ameriky. Měla toho dříve opravdu z přírody co nabídnout, ale turismus zemi negativně ovlivnil a dnes bych Kostariku doporučil spíše těm, co preferují velkou zoo před panenskou přírodou. Delším pobytům a pracovním stážím naopak dává zelenou vyšší standard života (v porovnání s okolními státy) a otevřenější, tolerantní prostředí. Jsou tu na cizince zvyklí, a proto jsou k nim i milejší. Je tu velká rasová pestrost, takové mezinárodní prostředí. A pořád je tu hezky. :-) Ostatně českých emigrantů tu bude dost...

Kostarika ve zkratce: Kafe tu je jedno z nejlepších na světě. Místní pivo „Pilsen“ naopak raději vynechte. Typické jídlo má zajímavý název „casado“ („ženáč“, ženatý): rýže + fazole + banánobrambory  + maso. To je zajímavé, jestli manželé v CR dostávají pořád tohle.

Místní měna je jak italské liry. Za oběd zaplatíte cca 3000 ₡ (kolónů), čili asi 100 Kč. Další ceny: jízda autobusem 185 ₡ (6 Kč), pivo 1000 ₡ (33 Kč), oběd 3000- 7000 ₡ (100-230 Kč), kafe 550-900 ₡ (18 - 30 Kč).

Pura vida Tento nejčastější kostarický výraz (doslovný překlad čistý život) je vlastně styl života, styl života, na který si rádi navyknete. Jednomu cestovateli mu to místní jednou vysvětlili takto: "Sage, only here for a short time, so spread some cheer; and then your gone." Ta angličtina možná není úplně správně, ale vyjádří, co má.

Jedeme dál do Cahuity

Cahuita je malá přírodní rezervace na karibském pobřeží na jihu u Panamy. Je na cestě směrem k ostrovům Bocas del Toro, tak jsem se tu rád zastavil.

A byl to luxus: národní park s lenochody pověšenými na každé větvi, vřískajícími opicemi howler monkeys, jedním hadem, super šnorchlováním v zátoce a slunečnými plážemi na surfování.
A samozřejmě mezinárodní prostředí: potkal jsem tu nějaké Němce a taky Slováky... A znovu moje dvě "Australanky", které znám už z Guatemaly a Nikaraguy.
Samotné noci a fiesty v Kostarice taky stojí za to. Jsou už hodně karibské, ve stylu Jamajky. Na pobřeží spoustu reggae, čenoši a černošky + "hoď se na pohodu všemi prostředky" = lenochodi všude okolo;)





Zobrazit místo Panamericana na větší mapě

Fotky na Picase

Costa Rica - Cahuita